Stránka o udatném národu
Osceola byl Seminol – floridský indián, který se narodil přibližně v roce 1804 a zemřel poměrně mlád v roce 1838.
Osceola se proslavil během povstání Seminolů, odmítajících se podrobit vládnímu příkazu přestěhovat se do Indiánského Teritoria v Oklahomě. Přečíst zbytek »
V minulosti byli Komančové součástí velkého národa Šošonů. Patřili k jeho jihovýchodní větvi, usazené na horním toku řeky Platte ve východním Wyomingu. Když začali Komančové chovat koně, to bylo kolem roku 1700, oddělili se od Šošonů a putovali směrem na jih.
V době kdy žili s Šošony mohlo být Komančů kolem deseti tisíc, ale pak jich podstatně přibilo. Přidalo se k ním totiž mnoho východních Šošonů a zajatých žen a dětí. Odhady z roku 1790 jsou 20 000. Přesnější bylo sčítaní lidu a indiánských kmenů z roku 1849, které dalo stejný výsledek. V následujících dvou letech postihly kmen epidemie, které jejich počet snížili na 12 000. V roce 1870 jich bylo už jen 8 000. Nejhůře na tom byli v roce 1920, kdy jich zbylo jen 1 500. Přečíst zbytek »
Ve šťastných dobách stály wigwamy Eriů na jižních březích stejnojmenného jezera. Hranice jejich území tvořilo dnešní Buffalo. Táhly se pak přes New York a končili na západě, tam kde leží Sandusky v Ohiu. Země Eriů mohla zasahovat až hluboko do údolí Ohia.
Kolik Eriů tohle rozsáhlé území obývalo není známo. Francouzi jako první a zároveň i poslední Evropané kteří s nimi přišli do styku, je nestačili ani spočítat. Odhady se různí od 4 000 do 15 000. Ale podle toho, že si Eriové mohli dovolit vyhlásit válku samotným Irokézům (aniž by Eriové vlastnili pušky, které naopak Irokézové měli), se dá soudit, že jich muselo být přinejmenším 10 000. Počet obyvatel v kmeni vzrost na počátku 50. let 17. století, kdy kmen adoptoval mnoho Hurónů a Neutrálů. Přečíst zbytek »
V době, kdy poklid Amerického kontinentu ještě nerušil evropský shon, bychom sídliště Čitimačů našli v Deltě Mississippi, zhruba vedle Atchafalaya Basin v střední části jižní Louisiany. Samotní Čitimačové věřili, že jejich hranice určují čtyři posvátné stromy. Ten první byl v Maringouin, druhý v dnešním jihovýchodním New Orleans, třetí v ústi Mississippi a čtvrtý veliký cypřiš se nacházel tam, kde je dnes Cypremort Point State Park. Krom Yagenečitů (východní část kmene), stavěli vesnice na západ od Grand Lake na dolní Bayou Teche, nebo v záplavové části Atchafalaya Basin. Přečíst zbytek »
Čikasawové žili v údolí Red River, ale kolem roku 1300 se rozhodli, že opustí své domovy a vydají se na východ. Překonali Mississippi a usadili se v Chickasaw Old Field na březích řeky Tennessee. Mohlo to být kousek na západ od Huntsville v Alabamě. V roce 1700 se opět většina Čikasawů přestěhovala, tentokrát k řece Tombigbee v severovýchodním Mississippi. Tohle místo se na dlouhou dobu stalo jejich novým Chickasaw Old Field. Nějací Čikasawové se usadili i v západním Tennessee a Kentucky, západně od rozvodí řek Cumberland a Tennessee, včetně Chickasaw Bluffs, který je na dohled od řeky Mississippi u Memphisu. Ještě jiní byli v roce 1723 pozvání do Jižní Karoliny, kde si na březích Savannah River blízko Augusty v Georgii postavili domovy. Zde zůstali až do roku 1783. Přečíst zbytek »