Mladý válečník Oglalů, Šílený kůň (Tasunke-Witko) byl duší indiánské obrany posvátných Black Hills v roce 1876. Kupodivu to přiznal i generál Phillip H. Sheridan v hlášení, které bylo určeno ministru války (1876). Válečného umění Šíleného koně si všimlo i několik bílých historiků mezi nimiž byli P.E.Bryne, J. Neihardt a G. Hebard.
Zde je seznam těch pamětníků, kteří nám byli ochotní rozhovor poskytnout:
Pes (Sunka Bloka) – Tento muž je poslední žijící člen Velké rady Oglalů, který se mohl pyšnit titulem ‘Vlastník kmene’, nebo také ‘Nejvyšší hlava Kmene’ (wicasa yatapika), což byl nejvyšší možný dosažitelný post voleného náčelníka. Lidé jim volně říkali ‘Ti, co nosí košile’. Každá jednotlivá košile měla svůj obřadní a úřední význam. Rudý oblak a Šílený kůň patřili mezi náčelníky, kteří tyto košile nosili. Ačkoli byl Pes synovcem Rudého oblaku, sympatizoval spíše s Šíleným koněm.
Když byl později v rezervaci Pine Ridge ustanoven indiánský soud, Pes byl jeho členem. V tomto úřadu setrval dlouhá léta dokud se mu nezkazil zrak a za tu dobu vykonal mnoho užitečné práce. Nyní žije blízko města Oglala s rodinou své neteře na které je závislý. Přestože je mu devadesát dva let a je nemocný, má stále pozoruhodnou paměť. Je žijící archív oglalských dějin a starých časů.
Pes na kladené otázky odpovídal opatrně, neboť, jak se říká, vše co nyní řeknete, může být použito proti vám. Jednalo se o soudní spor mezi Dakoty a USA o vlastnictví Black Hills. Vláda tvrdila, že Indiáni ztratili nárok na ono sporné území tím, že byli první, kdo porušil smlouvu z Laramie a Black Hill připadly Američanům, jako kompenzace za válečné ztráty. Proto si Pes dával pozor, aby nějakým svým výrokem nepoškodil práva Dakotů.
Tady je názorná ukázka:
Otázka: Kolik bylo bojovníků s Šíleným koněm v bitvě na Rosebud.
Odpověď: Nevím, tenkrát jsme se nestarali o to kolik lidí jede do boje. Kdo chtěl jet, tak jel.
Při rozhovorech nám asistoval pan John Colhodd, muž, kterému Pes věřil.
Rudé pero – mladší bratr Šíleného koně. Až do smrti Šíleného koně byl členem jeho tlupy. Později se stal hlavním činitelem mezi vládou a indiány během nepokojů v letech 1888 – 90. stal se katolíkem a bohoslužby navštěvoval třikrát týdně. Jeho přátelství s knězi mu usnadnilo jednání s bílými. Jako dobrý diplomat si zasloužil dokonce vládní důchod. Jenom o lékařství bílých neměl Rudé pero valné mínění. Bylo to potom co mu v nemocnici amputovali nohu kvůli otravě krve.
Rudé pro a Pes byli povahově rozdílní lidé a někdy podávali rozdílně informace, které nejspíše vyplivali z jejich pohledu na věc. A v úvahu musíme vzít také, že od události o kterých jsme hovořili uplynulo už padesát let.
Nízký býk (Tatanka Ptecila) – Mladší bratr Psa a může se pyšnit dobrou pamětí, která je asi pro jejich rodinu příznačná. Jeho jméno se obvykle překládá jako Nízký býk, ale nesmíme jej zaměňovat s jiným Nízkým býkem, kouzelníkem Tance duchů, který byl Dakota Brule. Svědectví, které poskytnul Nízký býk se pozoruhodně shoduje s tím, co bylo zapsáno v denících důstojníku těch dob. Samozřejmě, že pohled na události se mění, ale pokud se jedná o věrohodnost, dá se říci, že je to spolehlivé svědectví.
Pes a Nízký býk měli vyhraněný názor na jejich strýce Rudého oblaka. Neměli ho rádi. Jedním důvodem mohlo být i to, že celá záležitost kolem smrti Šíleného koně mohla být zosnována Oblakem, který na Koně žárlil a měl strach o post vrchního náčelníka. A dalším důvodem bylo to, že Oblak nebyl členem společnosti ,Krátkých vlasů’ ani ,Pekin Pte Pte Cela, nebo ,Han Skaska’. Byli to společnosti ve, kterých mohli být jenom ti, kteří prokázali svou statečnost v boji. Členy těchto společnosti byli jak Pes, tak i Nízký býk a proto se jejich politika zaměřovala jiným směrem než zájmy Rudého oblaku.
Carrie Slow Bear – dcera Rudého oblaku. V oné době sice žila v rezervaci, ale nebyla očitým svědkem toho, co se stalo, ale její muž ano. Když se dozvěděla, že může poskytnout rozhovor, dychtivě s tím souhlasila.
Bílé tele - vládní zvěd ve F. Robinsonu. Očitý svědek zabití Šíleného koně. Nepatřil mezi náčelníky a spřízněn byl s rodinou Rudého oblaku.
Malý zabiják (Little Killer) - člen tlupy Šíleného koně. Svého náčelníka velmi obdivoval, jak později vypoví jeho příběh. S Koněm byl také spřízněn, jeho starší bratr si vzal starší sestru Šíleného koně. Je přibližně stejného věku jako Nízký býk a Bílé tele.
Většina lidí se kterými jsme mluvili, byli buď nějakým způsobem spříznění s Rudým oblakem, anebo to byli jeho blízcí sousedé. Když jsme vedli interview s Carrie Slow Bear, Rudý oblak se o tento rozhovor zajímal a chtěl být u toho přítomen. Také byl přítomen na schůzce s Nízkým býkem a Malým zabijákem. Když jsme dokončili řadu těchto rozhovorů odjeli jsme do Manderson S.D., kde žilo ještě několik příbuzných Šíleného koně. Ale jejich svědectví jsme se nedočkali. Luke Little Hawk nám řekl: „neptejte se na smrt Šíleného koně“ a opravdu na nic neodpovídal. Černý jelen řekl, že si nechá za životopis Šíleného koně zaplatit, dva centy za slovo. Bude to trvat čtrnáct dní.
Tlumočník Emil – Obávající se Jestřába řekl, že příbuzní Šíleného koně se společně dohodli, že o něm s bílými lidmi mluvit nebudou. Další informaci jsme získali od jiného tlumočníka jménem T.W.C. Zabiják, kterému Indián Ženské šaty řekl, že “ Kůň byl pro svůj lid jako dvousečný meč“ a na otázku proč s námi příbuzní Koně nechtějí mluvit řekl: “ To je naše cesta. Neradi mluvíme s cizinci o někom z nás“
A ještě jiný tlumočník, Samuel Stands zjistil od jednoho starce, který neřekl své jméno toto: “ nikomu, ani svým lidem, ani bílým neřeknu nic o smrti Šíleného koně. Ta věc je hanba, hrozná hanba. Zabili jsme vlastního člověka“
V.T. McGillycuddy – chirurg ve F. Robinson v roce 1877 a v letech 1879 až 1886 správce v rezervaci Pine Ridge.