13. července 1930

Povím ti o jednom z bojů, ve kterém se stal Šílený kůň velkým. Byl to boj ve kterém Šošoni počtem převyšovali počet Oglalů. Šílený kůň a jeho bratr střežili zadní řady jejich válečné společnosti. Po dlouhém boji poník šíleného koně padl a on vyskočil na koně jeho bratra, který ho na bojišti nechtěl zanechat opuštěného. Objevili se před nimi dva válečníci Šošonů, kteří s nimi chtěli bojovat. Šílený kůň řekl svému bratru: “ postarej se o sebe, zdržím je“ Jednoho z Šošonů zabil a druhý prchnul. Získal dva koně a dohonil své lidi. Zachránil sám sebe, své lidi, získal dva koně a skalp. To se stalo na místě, kde je nyní rezervace.

Jindy málem dostali Vrány Šíleného koně v boji u Arrow Creek. Byl to stejný boj ve kterém Běžící odvážný udělal svůj velký čin. Šílený kůň zaútočil na Vrány, ale jeho kůň pod ním padl a on se ocitnul uprostřed nepřátel. Oglalové mu chtěli pomoci, ale nemohli se k němu dostat. Muž jménem Skvrnitý jelen podnikl poslední snahu zachránit jej. Prorazil skrz nepřítele a Šílený kůň vyskočil za jeho záda a ujeli do bezpečí Táto bitva se stalá známou jako „Doba ve které byl Žlutá košile zabit Vranami“ Zlé býčí srdce to nakreslil obrázky. Žlutá košile byl členem společnosti Majitelů bílých koní. To znamená, že byl jeden z nositelů košil mezi Dakoty v Severní Montaně. V čase bitvy byli Šílený kůň a Pes nositelé kopí společnosti „Vlastníků Vraních kůží“

Nízký býk byl pozván, aby vyprávěl o době, kdy Šílený kůň přišel do rezervace a byl zabit.

Zde je jeho příběh:

Asi sto lidí přijelo z rezervace, za účelem přemluvili volně žijící indiány, aby přijeli do rezervace probrat situaci ohledně Black Hills. Lidé ze společnosti Šíleného koně, např. Pes, Posvátný orel a Velká cesta je vyslechli a dohodli se, že se sejdou k poradě na soutoku Tongue River, na místě kde dnes leží velké město bílých (Sheridan, Wyoming). Všichni příchozí s tím souhlasili, ale vše se opozdilo kvůli lovu bizonů. Šílený kůň vzkázal, že přijede do rezervace následující jaro. Příští rok na jaře, Pes, jeho společnost a Šajeni lovili na Tongue River a pomalu se blížili k rezervaci. Jednoho rána vyrazila z pevnosti armáda pod vedením generála Crooka s cílem zadržet svobodné indiány a zabavit jim típí, šaty a jídlo, prostě všechno. Šílený kůň se svou loveckou výpravou lovil na stejné řece. Pes a Šajeni se s ním už téměř potkali, když je zaskočila armáda. Náčelníci Šajenů byli Malý vlk a Led, s nimi ještě Pes. Člověk jménem Lezoucí jim vyšel vstříc a přinesl poselství od Rudého oblaku; řekl, „je jaro; čekali jsme na vás.“ (tehdy proběhla bitva na Powder River, bylo 17. března 1876)

Útok armády změnil celou situaci. V létě na nás zaútočil Crook a hned po něm Custer. Kdyby tenkrát Crook neválčil, vstoupili bychom do rezervace a nebyla by válka Dakotů. První zprávy jsme dostali o Custerovi, že se chystá s námi v létě bojovat. Malá společnost indiánů přicházející se Severní Dakoty se s ním střetla a pověděli nám to.

Zde zpráva končí.