12. červenec 1930

Býval jsem s Šíleným koněm stále (a znázornil to pevně sevřenými prsty) Ale v den jeho smrti jsem s ním nebyl. Kdybych byl, možná bych také zemřel.

Byl jsem s ním, když přišli lidé z pevnosti Robinson a ptali se jej zda se do pevnosti vrátí.  Šílený kůň řekl: „dobře, přijedu na jaře“.

Když Splašený kůň vyjel, vyrazil dříve, přede mnou, já jsem jej následoval a pak se sním spojil. Když jsme byli blízko Robinsonu, vyšli nám vstříc lidé s masem. Nebylo to bizoní maso, ale hovězí a ještě další jídlo. Šílený kůň mi řekl, že se vzdal a že pojede z Fort Robinsonu do Washingtonu. Bílí lide v pevnosti chtěli ať jim dáme naše pušky, ostatní zbraně a taky koně. Splašený kůň řekl: „dobře, nechte jim to“ Když jim vše nechal, chtěl odjet do Washingtonu. Chtěl říci prezidentovi, že si vybere místo, kde bude chtít žít. Místo, které si vybral je blízko Bílých hor (Big Horn Mountains) u Tongue River. Chtěl aby vyrobili hraniční kámen, který by označoval hranici, kde měl se svými lidmi žít a kam se měli vozit zásoby. O tyto věci by se staral muž jménem Club Man. Ten je nyní mrtvý. Kdyby žil, asi by byl náčelníkem celého kmene. Za manželku měl starší sestru Šíleného koně. Měl osm dětí, ale nikdo z nich moc dlouho nežil.

Když Šílený kůň dojel k Fort Robinsonu, chtěl jet do Washingtonu. Ale jiní Indiáni na něho žárlili a měli strach, že když bude ve Washingtonu získá postavení nad celým kmenem. Tito Indiáni ho před tím navštívili a navykládali mu spoustu věci, kterým uvěřil. Nebýt toho, asi by do pevnosti nepřijel. Potom byl zatčen a zabit.

Já jsem u toho nebyl. Byl jsem vyslán ke Skvrnitému ohonu s poselstvím. Když jsem se vrátil, slyšel jsem o tom.

Otázka: Jak Splašený kůň vypadal?

Odpověď: Byl malý. Neměl černé vlasy, ale hnědé jako běloši a dlouhý rovný nos. Ale oči měl černé jako Lakota.